1 Úvod

Web 2.0 je již delší dobu používaný pojem, který označuje část webu s určitými charakteristikami. Část odborné internetové veřejnosti tento pojem nikdy nepřijala. Podle nich se jedná o uměle vytvořený, marketingový pojem (či „buzzword“), který slouží k propagaci některých služeb (více viz [1]). Tyto spory však s postupem času zanikly a používání termínu se poměrně ustálilo. Přesto však neexistuje žádná, obecně uznávaná definice. Vymezení webu 2.0 je možné pouze pomocí charakteristik.
Web 2.0 se neustále bouřlivě vyvíjí. Od prvních, úzce zaměřených komunitních serverů přešel k sociálním sítím, které čítají miliony uživatelů. Od prvních blogů psaných počítačovými nadšenci k masové záležitosti, kdy má vlastní blog většina teenagerů. Cílem této práce je postihnout některé trendy, které je na současném webu 2.0 možné pozorovat.

2 Charakteristiky webu 2.0 [1]
• Koncentrace uživatelů a dat, konzument je i producent,
• mashups,
• kolektivní inteligence, uživatelé přidávají hodnotu,
• přechod od desktopových aplikací k webovým aplikacím,
• průběžný vývoj.

2.1 Koncentrace uživatelů a dat, konzument je i producent

Jedná se o základní charakteristiku, o podmínku úspěchu jakéhokoliv web 2.0 projektu. Nejpodstatnějším rozdílem mezi webem a webem 2.0 je fakt, že obsah i formu webu tvoří jeho autor, zatímco formu webu 2.0 tvoří jeho autor (s tím, že uživatel si často může tuto formu více či méně přizpůsobit), zatímco obsah tvoří jeho uživatelé. Je tedy zřejmé, že koncentrace uživatelů bude přibližně přímo úměrně souviset s koncentrací dat. Zde je třeba zmínit fakt, že pouze velmi malé procento uživatelů aktivně tvoří obsah. Uživatele tak můžeme rozdělit na aktivní, kteří obsah produkují i konzumují a na pasivní, kteří obsah pouze konzumují, vlastní však nevytvářejí. Podle průzkumů společnosti Hitwise [1] pouze 1% tvoří obsah. Přibližně 19% uživatelů s tímto obsahem interaguje a zbylých 80% patří mezi pasivní konzumenty obsahu.

2.2 Kolektivní inteligence, uživatelé přidávají hodnotu

Kolektivní inteligence úzce souvisí s koncentrací uživatelů a dat. Příkladem může být Wikipedie. Vzhledem k vysokému počtu uživatelů je pravděpodobné, že se zde vyskytne expert na určitou oblast, který zde vytvoří termín z oblasti své působnosti, případně opraví nekvalitně či nesprávně popsaný termín.
Můžeme zde hovořit o jakémsi „samočisticím mechanismu“. Nekvalitní obsah je v případě projektů typu Wikipedia postupně nahrazován obsahem kvalitnějším, v případě distribuce fotografií a videa zůstane tento obsah zapomenut a to především díky hodnocení a sledovanosti ostatních uživatelů.

2.3 Mashup

Mashup je aplikace, která kombinuje data z více zdrojů. Kombinací těchto dat v novém prostředí vzniká nová kvalita informace.
Typickým příkladem mashupu jsou internetové mapy, do kterých se integrují data z jiných aplikací. Může to být například z Wikipedie, YouTube, či různé servery pro ukládání a správu fotografií.

2.4 Průběžný vývoj

Webové aplikace jsou na rozdíl od klasického software, který se instaluje do počítače, vyvíjeny průběžně. V prostředí internetu, kdy musí být aplikace k dispozici 24 hodin denně není možné starší verzi odstranit a nahradit ji verzí novější. Jakékoliv pozastavení služby nesou její zákazníci s nelibostí. Přidávání nové funkcionality a řešení problémů, které s novou funkcionalitou vznikají musí probíhat průběžně, za chodu.

2.5 Přechod od desktopových aplikací k aplikacím webovým

V prostředí dnešního internetu se vyskytuje mnoho online aplikací, které byly ještě před nedávnou dobou doménou klasického software. Online jsou dnes k dispozici textové editory, tabulkové procesory, klienti pro online messaging či grafické programy. Funkcionalita těchto programů nedosahuje takových možností, jako klasický software, pro běžnou práci jsou však použitelné.

3 Současné trendy webu 2.0
Při výběrů současných trendů jsem vycházel ze zdrojů [8] a [10] a také z vlastní zkušenosti.

3.1 Pokračující růst sociálních sítí, podnikové využití

Celosvětově počet uživatelů sociálních sítí roste závratným tempem. Odhaduje se, že na všech dostupných sociálních sítích má profil přibližně 272 milionů lidí [4]. Mezi jednotlivými regiony však existují obrovské rozdíly. Zatímco ve Spojených Státech a zemích západní, ale také střední Evropy začíná nárůst počtu uživatelů stagnovat, v rozvojových zemích, v Indii a Číně růst neustále zrychluje.
Stagnace je způsobena dostupností internetového připojení. Nových uživatelů přibývá pouze pomalu a většina uživatelů, kteří jsou online, již profil na některé sociální síti mají.
V rozvojových zemích je internet dostupný stále poměrně malému procentu obyvatelstva. Situace se však radikálně zlepšuje, nárůst ve využívání různých online služeb je zde tedy značný.

V současné době je nejpopulárnější sociální sítí Facebook, který je (leden 2009) pátou nejnavštěvovanější internetovou stránkou vůbec. Počet zaregistrovaných uživatelů dosáhl 150 milionů. Následující graf (viz obrázek 2) ukazuje procento všech uživatelů internetu (sledovaných serverem alexa.com), kteří denně navštívili sledované servery.

Nárůst obliby Facebooku je zcela zřejmý.
Facebook je oblíbený především mezi studenty středních a vysokých škol. Podle průzkumu [2] uskutečněného mezi studenty informatických škol ve Spojených Státech Facebook zcela dominuje ve věkové skupině 18-24 let, kde má téměř 95% studentů svůj profil. Ve věkové skupině 25-30 let Facebook ztrácí oproti MySpace, kde zatímco profil na Facebooku má 60% studentů, na MySpace to je 73%.

Zde se zřetelně projevuje rozdílné stáří jednotlivých sítí. Zatímco Facebook byl pro veřejné použití (do té doby se jednalo pouze o sociální síť vysokých škol) spuštěn v roce 2006, MySpace je v provozu již od roku 2003.
Zatímco pro osobní potřeby jsou sociální sítě extrémně populární, jejich potenciál pro firmy je zatím nevyužitý. Podle průzkumu společnosti Dynamic Markets [5] pouze 15% firem aktivně používá sociální sítě v každodenní činnosti firmy. Podle zaměstnanců dotazovaných firem jsou příležitosti využívání sociálních sítí následující:
• Sebevzdělávání,
• možnost nalezení řešení problému,
• kolektivní inteligence zaměstnanců, zákazníků a dodavatelů,
• stimulace týmové práce, lepší spolupráce,
• zvyšování kreativity.
Nejpopulárnější profesionální sítí, která se zaměřuje na profesní vztahy, je projekt LinkedIN. V současné době zahrnuje přibližně 30 milionů registrovaných uživatelů reprezentujících 150 různých odvětví. LinkedIN nabízí velmi efektivní náhradu životopisu [3]. Kromě údajů vyplněných potenciálním zaměstnancem se v jeho profilu nacházejí také reference od předchozích zaměstnavatelů. Posouzení kvality práce od jeho kolegů a další informace.
Vzhledem k nízkému počtu uživatelů profesních sociálních sítí se dá očekávat jejich velmi razantní růst.
Potenciál sociálních sítí nezůstává nepovšimnut také u marketingových oddělení firem. Příkladem může být společnost Dell, která vytvořila speciální oddělení se 40 zaměstnanci, jejichž úkolem je propagovat firemní produkty na komunitních serverech. Na Facebooku je tak možné nalézt mnoho skupin týkajících se této společnosti a jejích produktů. Potenciál pro využití sociálních sítí pro marketingové potřeby zůstává obrovský.

3.2 Blogy

Vzhledem k počtu uživatelů, kteří mají vlastní blog nebude daleko od pravdy tvrzení, že všichni uživatelé, kteří chtějí psát blog, jej již mají založený. Procento uživatelů jsou v jednotlivých zemích velmi různé. Dle studie [4], v zemích jihovýchodní Asie dosahuje toto procento téměř tří čtvrtin všech uživatelů, zatímco v zemích střední a východní Evropy se toto procento pohybuje kolem čtvrtiny či pětiny. Podrobněji viz obrázek 3.

To ovšem neznamená, že počet nových blogů nebude narůstat. Naopak, vzhledem k nárůstu počtu uživatelů internetu v Číně a Indii bude nárůst značný. Problémem u uživatelů blogů je spíše frekvence jejich aktualizace. Značné procento blogů obsahuje pouze jeden či několik málo příspěvků a autor zcela přestane svůj blog aktualizovat. I zde existují významné rozdíly mezi jednotlivými regiony, viz obrázek 4.

V rozvinutých zemích, kde se bloguje již delší dobu se dá mezi blogy předpokládat jisté (ovšem rozhodně ne radikální) pročištění. Některé blogovací systémy po delší době nečinnosti blog automaticky smažou.
Blogy se také dostaly do oblasti zájmu společností. Ty modernější a technologicky zaměřené považují blog za přirozenou součást komunikace s médii a zákazníky. Zaměstnanci zde zveřejňují často velmi zajímavé postřehy z vývoje nových produktů a služeb či z běžného dění ve firmě. Hrozí zde ovšem možnost prozrazení citlivých informací nebo informací poskytujících konkurenční výhodu. Zaměstnavatelé proto musí mít pro používání firemního blogu velmi přísnou politiku.

3.3 Propojování jednotlivých služeb

Propojování služeb může probíhat ve dvou rovinách. První rovinou jsou více či méně pokročilé formy odkazů mezi jednotlivými službami. Druhou rovinou využití jsou mashups.
Propojení pomocí odkazů je možné ukázat na příkladu YouTube, kdy je konkrétní video možné odeslat do několika různých služeb (MySpace, Facebook, Digg, orkut a další). Pokud je uživatel zaregistrovaný v některé z těchto služeb, po odeslání videa bude zobrazeno v jeho profilu na příslušné službě.
Jak je zmíněno v kapitole 2.3, využití mashups je typické pro kombinaci internetových map (převážně Google maps) s další službou. Dle serveru www.programmableweb.com dosahuje podíl map mezi všemi mashups necelých čtyřiceti procent [8].
Rozmanitost mashupů je obrovská. Existují mashupy zobrazující restaurace rychlého občerstvení, kriminalitu, nejnovější fotografie z Flickru, či výskyt nebezpečných nemocí [6].
Mashupy jsou rovněž součástí webu 2.0, která není příliš využívána mezi firmami. Propojení webových a firemních aplikací prostřednictví mashupů přitom může podniku přinést obrovskou konkurenční výhodu. Jejich nasazení se však potýká s problémy technologické bariéry [7] mezi JavaScriptem na straně mashupů a Javou, případně technologií .NET na straně druhé. Druhým problémem je sociální základ mashupů, kdy jeho obsah tvoří skupina nadšených uživatelů, což může být ve firemním prostředí problematické.

3.4 Social commerce

Social commerce je součástí elektronického obchodování, kdy jsou hlavními propagátory produktů a služeb zákazníci. Tento termín se prolíná s termínem virální marketing, což je marketingový nástroj, který slouží k zvýšení povědomí o značce, produktu či službě prostřednictvím neřízeného šíření informací mezi lidmi.
Tento způsob propagace výrobků a služeb je pro firmy neobyčejně výhodný, protože náklady na takovou propagaci jsou téměř nulové.
Social commerce tedy spočívá v hodnocení a doporučování produktů uživateli, kteří tento produkt vlastní. Pro uživatele je hodnocení produktu od ostatních uživatelů mnohem důvěryhodnější a přínosnější než tradiční formy reklamy. Výrobek doporučený přáteli si jsou ochotni zakoupit i bez povědomí o značce.
Konkrétní elektronický obchod může rozlišovat využití social commerce podle míry jeho adaptability. Poměrně běžnou součástí větších e-shopů jsou diskuzní fóra a hodnocení každého produktu. To je poměrně jednoduchý, ale neobyčejně prospěšný způsob řešení dotazů zákazníků a pro potenciální zákazníky představuje neocenitelný zdroj informací o produktu. Mezi pokročilejší možnosti patří funkce „položky nejčastěji kupované spolu s touto položkou“, která uživateli nabídne seznam produktů, které ostatní zákazníci nakoupili spolu s vybraným produktem.

4 Závěr

Nevýhodou práce na jakékoliv téma, týkající se webu je její krátká životnost. Prostředí webu se vyvíjí tak dynamicky, že trendy, které jsou pro práci vybrány, nemusí být aktuální více než jeden rok.
Z tohoto důvodu bylo rovněž obtížné vybrat témata, která je v současné době skutečně možné označit za trend. Například online video také prodělává neustálý růst, denně na videoservery přibudou tisíce nových videí. V této oblasti však dle mého názoru nenastávají podstatné změny. Současný stav trvá již několik let, prakticky od založení serveru YouTube, který oblasti videoserverů zcela dominuje.
Vybrané trendy jistě nejsou jedinými, které je možné identifikovat, považuji je však za významné a určující pro další vývoj webu 2.0.

Literatura
[1] Chudán, David. Vybrané aplikace a služby webu 2.0. Diplomová práce. 2008.
[2] ECAR research study, Social networking sites. Educause. [Online] [Citace: 15. leden 2009.] http://net.educause.edu/ir/library/pdf/ers0808/rs/ers08086.pdf.
[3] Kocourek, Jiří. Jak používají čeští lovci talentů online službu LinkedIn? ITBIZ.cz. [Online] 18. březen 2008. [Citace: 15. leden 2009.] http://www.itbiz.cz/linkedin-hr-firmy.
[4] Smith, Tom. Wave.3. Universal McCann. [Online] březen 2008. [Citace: 15. leden 2009.] http://www.universalmccann.com/Assets/wave_3_20080403093750.pdf.
[5] Tailor, Cherry. Corporate social networking in Europe. At&t. [Online] 2008. [Citace: 15. leden 2009.] www.att.com/Common/merger/files/pdf/enterprise_2_0/market_report_executive_summary.pdf .
[6] Ostrow, Adam. 13 Must-See Google Maps Mashups. Mashable. [Online] 11. červenec 2007. [Citace: 16. leden 2009.] http://mashable.com/2007/07/11/google-maps-mashups-2/.
[7] Smith, Ric. SOA World Expo: Enterprise Mashup Services. Sys-con Media. [Online] 31. říjen 2008. [Citace: 16. leden 2009.] http://java.sys con.com/node/325192.
[8] Gartner, INC. Gartner Identifies the Top 10 Strategic Technologies for 2009. Gartner. [Online] Gartner, 14. říjen 2008. [Citace: 16. leden 2009.] http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=777212.
[9] Iskold, Alex. Current Mashup and API Trends. ReadWriteWeb. [Online] 23. březen 2007. [Citace: 16. leden 2009.] http://www.readwriteweb.com/archives/current_mashup_api_trends.php.
[10] Chef, Tad. 30 Web Trends for 2009. SEOptimise. [Online] 12. prosinec 2008. [Citace: 13. leden 2009.] http://www.seoptimise.com/blog/2008/12/30-web-trends-for-2009.html.

Poznámka: Tento článek byl napsán jako příspěvek na Den doktorandů VŠE.

Štítky: web 2.0

Komentáře v diskuzi

Přidat komentář

Jméno (povinné)

E-mail, nebude zveřejněn (povinné)

Web

Ochrana proti spamu: (povinné)*
Opište prosím text z obrázku.